V sobotu jsme opět pracovali celý den, pacienti s tím už po minulém víkendu počítali a dostavili se v hojném počtu, který nás opět zaměstnával i dlouho po setmění. Ze starších lidí prakticky nikdo nezná svůj věk, jedna pacientka nám řekla, že od rodičů ví, že v roce, kdy se narodila, bylo v Malawi hodně kobylek …. asi se budeme muset podívat do archivů. Jiní svůj věk jen odhadují, často uvádí o 10 i 20 let méně, 60letý člověk řekne, že mu je 40, asi se ho na věk naposledy ptali před 20 lety. Protože hodinky tady prakticky nikdo nemá, čas užívání léků se označuje symboly slunce a měsíce na pytlíčku s léky. Když nám to pacienti opakují pro ověření, jestli dávkování správné pochopili, ukazují přitom rukou nahoru s naznačením polohy slunce, tedy jak vysoko je v daný moment na obloze. Cestou do nemocnice jsme dnes svezli dva sirotky, ve věku 13 let se vezli autem poprvé a moc si to užívali.
Jediné lesy mimo národní parky a chráněné přírodní rezervace jsou hřbitovy. Přes takový les jsme dnes projížděli a když jsme se chtěli podívat blíž k náhrobkům, místní kolega Aaron nás prosil, ať na hřbitov nevstupujeme. Závoru prý může zvednout jen náčelník vesnice a navíc jen v době pohřbu, jinak hrozí návštěvníkům prokletí…. Samozřejmě jsme to respektovali. Místní obyvatelé na pověry stále dost dají. V pondělí jsem na trhu v Mkanda mluvil s přírodním léčitelem – šamanem. Čím víc místních lidí díky přítomnosti bělochů jeho stánek přitahoval, tím větší bludy vykládal. Nikdo z místních se mu však oponovat neodvážil, pro jistotu, co kdyby přece jen byla něco z toho pravda. Pro nás to byla jen prostá snaha o manipulaci nevzdělaných lidí – prodával díky tomu různé byliny a kůru stromů proti nemocem, ale i zlé vůli jiných lidí či pro lásku a tak podobně. Koupil jsem si od něj 30 stejně velkých kuliček čtyř barev – žlutou na krevní tlak, modrou na žaludek, červenou na bilharziózu a bílou na potenci, dohromady za 1000 kwacha, tedy 50 korun. Nechám je po návratu domů podrobit chemické analýze. Pokud by alespoň ta bílá fungovala, šaman by už musel být multimilionářem s vlastním letadlem a nemusel by objíždět venkovské trhy. Na plakátu měl pod svým jménem nakreslenou bábu letící na koštěti, myslím, že to docela vystihuje odbornou podstatu jeho profesionální kariéry.
Máme pocit, že každý večer je chladnější než ten předchozí. K termoprádlu a spacáku je už nad ránem nutná i přikrývka, navíc často fouká vítr, který nám doslova buší na špatně osazené dveře, k tomu ostré listy banánovníků ve větru nepříjemně škrábají o plechovou střechu a přidávají se k tomu desítky hlasitých zvuků od různých domácích zvířat. Jiná než domácí tady nejsou, nepočítaje hmyz. I myši jsme viděli jen na špejli uzené jako ražniči… i se srstí… prodávané u silnic. Mnoho dobrovolníků se před odletem ptá na hady. Tady prý nejsou, když jsem se ale ptal na příčinu proraženého stropu ve vestibulu nemocnice, bylo mi řečeno, že se hlídač snažil vyhnat hada a vzal si příliš dlouhý klacek, takže když ho zvedl vysoko nad hlavu, udělal nad sebou díru. Tak si vyberte, i to je Afrika. Někdy je těžké dopátrat se, jak to ve skutečnosti je nebo bylo. Všem na letišti před odjezdem na misi říkám, že v Africe se může člověk spolehnout jen na to, že se nemůže na nic spolehnout. Ale lidé, kteří mají tento nejchudší kontinent rádi srdcem, se sem přesto rádi vracejí.
V neděli stíháme jen akutní pacienty, Aaron musel odjet do nejstaršího původního hlavního města Zombe a my jsme za tu dobu navštívili Lewonde a Mangochi, kde jsme na řece Shire viděli hrochy, obrovské krokodýli a u břehu i pár slonů a paviánů. Zdejší část krajiny je posetá majestátními baobaby, před kácením a spálením je chrání obava ze zlých duchů, kteří se v nich skrývají. V tomto případě je pověrčivost místních alespoň k něčemu dobrá. Začátkem příštího týdne bude v nemocnici probíhat prenatální klinika pro těhotné ženy, už pod vedením místních kolegů. Tím se zahájí proces jejich aktivního zapojení do chodu nemocnice. Je to další významný a žádoucí krok v rámci zdravotní péče poskytované potřebným. Podle letošních statistik Světové banky je Malawi už absolutně nejchudší zemí světa, tak kde jinde pomáhat než tady?
Rastislav Maďar